Veřejnost si často spojuje vysoký krevní tlak s dospělým věkem, seniorskou populací či náročným životním stylem. Málokdo si však uvědomuje, že tento zdravotní problém se nevyhýbá ani dětem. VZácná situace se stává realitou a Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) zaznamenala nárůst nákladů na léčbu dětské hypertenze. Zatímco v roce 2018 VZP zaplatila za léčbu zhruba tří dětí s tímto onemocněním asi 10,45 milionu korun, dnes jsou tyto částky podstatně vyšší a počet dětských pacientů s vysokým krevním tlakem se zvyšuje.
Hypertenze, neboli vysoký krevní tlak, u dětí často probíhá bez zjevných příznaků. Diagnostikuje se tak obvykle náhodně během preventivní prohlídky u pediatra. Teprve v pokročilejších stádiích se mohou objevit varovné symptomy, jako jsou opakované bolesti hlavy, časté krvácení z nosu nebo chronická únava. Tyto zdánlivě banální projevy by rodiče neměli podceňovat, neboť neléčený vysoký krevní tlak v dětském věku může v budoucnu vést k vážným zdravotním komplikacím, včetně srdečního infarktu, cévní mozkové příhody či poškození ledvin.
Podle odborníků patří mezi hlavní příčiny dětské hypertenze zejména nadváha a obezita. Současný životní styl, kdy děti tráví nadměrné množství času pasivně u obrazovek počítačů, tabletů a televizí, vede k nedostatku fyzické aktivity. Důsledkem je pak nejen přibírání na váze, ale také oslabení kardiovaskulárního systému.
Neméně důležitou roli hraje i nevhodná strava. Konzumace průmyslově zpracovaných potravin s vysokým obsahem soli, nezdravých tuků a přidaných cukrů negativně ovlivňuje metabolismus a přispívá k rozvoji vysokého krevního tlaku. Je proto klíčové zaměřit se na vyvážený jídelníček bohatý na čerstvé ovoce, zeleninu a celozrnné produkty.
Zatímco pozornost je často upírána na rostoucí výskyt hypertenze v dospělé populaci, je důležité si uvědomit, že problematika dětské hypertenze se stává stále palčivější. Údaje Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ukazují nárůst počtu léčených pacientů s vysokým krevním tlakem v dospělé populaci, což s sebou nese i vyšší náklady na zdravotní péči. Mezi seniory trpí vysokým krevním tlakem až 60 % lidí. Očekává se, že v blízké budoucnosti tento počet ještě dále vzroste.
Hodnoty krevního tlaku se přirozeně liší v závislosti na věku a fyzické konstituci dítěte. Zatímco u novorozenců a kojenců jsou hodnoty kolem 80/45 mmHg považovány za normální, u starších dětí se zdravé hodnoty pohybují přibližně kolem 110/70 mmHg. Je však důležité si uvědomit, že toto jsou pouze orientační hodnoty a pro přesné posouzení je vždy nutná konzultace s lékařem.
Orientační tabulka krevního tlaku podle věku:
Je důležité si uvědomit, že uvedené hodnoty jsou pouze obecné a pro přesnou klasifikaci se používají percentilové tabulky, které zohledňují nejen věk, ale i pohlaví a výšku dítěte. Například hodnota 160/100 mmHg je pro většinu dětí, bez ohledu na věk, již považována za vysoký krevní tlak.
U dětí se poměrně často setkáváme se tzv. syndromem bílého pláště. Jedná se o jev, kdy se krevní tlak dítěte při měření v ordinaci lékaře neobvykle zvýší kvůli strachu a nervozitě z lékařského prostředí. Tento stav je sice dočasný a po návratu do klidu se hodnoty vrátí do normálu, může však vést k mylné diagnóze hypertenze. Proto je vhodné, aby si rodiče zkontrolovali krevní tlak dítěte i doma v klidovém prostředí, ideálně ve stejnou denní dobu.
V případě dětské hypertenze je často pravděpodobnější tzv. sekundární hypertenze, tedy stav, kdy je vysoký krevní tlak způsoben jiným základním onemocněním. Nejčastěji se jedná o onemocnění ledvin, které hrají klíčovou roli v regulaci krevního tlaku. Čím nižší je věk dítěte a čím vyšší jsou naměřené hodnoty krevního tlaku, tím větší je pravděpodobnost, že příčinou je právě sekundární hypertenze.
Prevence dětské hypertenze spočívá především v podpoře zdravého životního stylu. To zahrnuje:
V případě zjištění vysokého krevního tlaku je nezbytná včasná lékařská péče a dodržování doporučeného léčebného režimu, který může zahrnovat dietní opatření, změny životního stylu a v některých případech i medikaci. Důležitá je trpělivost a aktivní spolupráce rodičů s lékařským týmem pro zajištění zdravé budoucnosti jejich dítěte.